Zpráva

Váňův kámen

Skalisko tvořené krou jurského vápence, jeden z mála přirozených útvarů v okolí Štramberka nenarušených těžbou vápence.

Katastrální území: Kopřivnice
Výměra: 0,77 ha
Nadmořská výška: 416 – 447 m
Vyhlášeno: 1993

V okolí Štramberka vystupuje několik ker štramberských vápenců, z nichž nerozsáhlejší je masiv Kotouče a Horní a Dolní Skalky. Výchoz jurského vápence zvaný Váňův kámen je jedním z mála útvarů, podstatně nenarušených těžbou. Zkameněliny ve štramberských vápencích jsou významné při studiu celého ekosystému fosilního korálového rifu. Z pestré asociace živočichů bylo popsáno přes 600 druhů – je to jedno z nejbohatších společenstev ve světovém měřítku. Za stratigraficky nejvýznamnější jsou dnes považovány mikroorganismy – Stomiosferidi, TintinidiKalpionely (nálevníci). Nejdůležitějším stavebním prvkem útesu byli koráli řádu ScleractiniaHexanthiniaria, dále řasy a sinice, zpevňující útes (nejrozšířenější Tubiphytes morronensis, r. Bacinella). Nejvíce schránek po sobě zanechali mlži a břichonožci. Četné jsou též nálezy ramenonožců, hlavonožců – belemnitů, nautiloidů, ammonitů, ježovek, mechovek, červů a řady dalších bezobratlých, hub i rybích zubů.

Na menších výstupech vápencových skalek jsou zachovány fragmenty společenstev skalních štěrbin a primitivních půd. Roste zde např. rozchodník bílý (Sedum album) a ostrý (Sedum acre), sleziník červený (Asplenium trichomanes), sleziník routička (Asplenium ruta-muraria), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subs. obscurum), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum). Na hlubších půdách převažují travobylinné porosty s teplomilnými druhy, např. tolitou lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) apod. V ochranném pásmu přírodní památky roste bohatá bazická dubová bučina a lipová javořina. Nepůvodní akáty se odstraňují.

frame-scrollup