Zpráva

Razovské tufity

Opuštěný lom v tělese tzv. razovského pyroklastického komplexu poskytující již od středověku tufový stavební materiál pro historické budovy v širokém okolí.

Katastrální území: Razová
Výměra: 1,06 ha
Nadmořská výška: 530 – 540 m
Vyhlášeno: 1997

Vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa je spjat se sopečnou aktivitou Velkého Roudného. Akumulace se skládá jak ze sopečných vyvrženin, napadaných přímo do vodního prostředí (subakvatické tufy), tak z materiálu spláchnutého spolu s eluviálním pokryvem kulmských hornin. Odborníci usuzují, že k ukládání sedimentů docházelo ve vodním prostředí. Erupcí Velkého Roudného a výlevem lávového proudu u Chřibského lesa došlo k vyplnění staropleistocénního koryta Moravice v délce několika km. Následkem bylo vzdutí hladiny a vytvoření jezera. Podle radiometricky datovaného vzorku čediče klademe vznik razovského vulkanosedimentárního tělesa do období spodního pelistocénu – stáří zhruba 1,4 milionu let.

Razovský relikt má tvar podkovy a zaujímá plochu téměř 700 x 1000 m, vrty zjištěná mocnost pyroklastik se pohybuje kolem 12 m.

Na starých lomových stěnách vznikly výhřevné bazické biotopy s teplomilnými druhy rostlin, které nikde v okolí nerostou. Je zde bohatá populace rmenu barvířského (Anthemis tinctoria) a hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Daleko mimo svůj areál tady rostou kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica).

Náletové dřeviny jsou záměrně redukovány z důvodu přístupnosti geologického fenoménu.

frame-scrollup