Zpráva

Kamenárka

Poslední volně přístupná ukázka bloků tithonských štramberských vápenců zachovaná ve starém lomu. Výskyt některých chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na tento geologický podklad.

Katastrální území: Štramberk
Výměra: 4,46 ha
Nadmořská výška: 450 – 480 m
Vyhlášeno: 2001

V Kamenárce se začal vápenec lámat již ve středověku. Vápno z něj se pálívalo v polních pecích přímo na místě těžby. Po roce 1880 se těžba postupně zastavila. V lomové stěně jsou pěkně odkryty blokové akumulace štramberských vápenců. Ty vznikly jako součást tithónského rifového komplexu. Vápence korálového útesu byly rozrušovány na různě velké valouny a bloky, které se hromadily v mořské sedimentační pánvi. Byly v nich popsány stovky druhů fosilních živočichů a řas. Mnoho schránek pochází z mlžů (rody Diceras, Pecten, Lima) a břichonožců (rody Itieria, Cerithium, Nerinea, Turbo). Četné jsou nálezy amonitů (rody Aptychus, Beriasella, Haploceras), ramenonožců (rody Terrebratula, Pygope), nautiloidů a hlavonožců (belemnitů). Dále se zde vyskytují ostnokožci, ježovky, mechovky, červi a řada dalších skupin bezobratlých, hub i rybích zubů.

Vegetaci skalních stěn tvoří společenstva svazu Potentillion caulescentis s druhy sleziník zední (Asplenium ruta-muraria), sleziník červený (Asplenium trichomanes), kostřava sivá (Festuca pallens) a mochna jarní (Potentilla tabernaemontani).

Výhřevná stanoviště jsou biotopem teplomilné kobylky Platycleis albopuntata grisea a saranče Oedipoda coerulescens. Lokalita je biotopem kriticky ohroženého motýla jasoně červenookého (Parnassius apollo). Z plazů zde žije ještěrka zední (Podarcis muralis) a silně ohrožená užovka hladká (Coronella austriaca). Rybníček na dně lomu je biotopem silně ohrožených druhů: čolka obecného (Triturus vulgaris) a rosničky zelené (Hyla arborea).

frame-scrollup