Jste zde: Informační systém životního prostředíOdpady

Krajské integrované centrum nakládání s komunálními odpady

Záměr vybudování Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji (dále jen KIC) vznikl na základě snahy o splnění cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství České republiky. Tento záměr byl zakomponován v Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, schváleného v roce 2004 (dále jen POH MSK), jako součást krajského systému nakládání s komunálními odpady, jehož nedílnou součástí dále tvoří systémy nakládání s odpady v jednotlivých obcích (intenzifikace sběru tříděného odpadu).

Vzhledem k provázanosti obou částí zmíněného POH MSK a nutnosti vzájemné spolupráce při přípravě KIC bylo uzavřeno v roce 2005 mezi krajem a pěti statutárními městy (Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Opava a Ostrava) Memorandum o vzájemné spolupráci při přípravě KIC (dále jen Memorandum).

Po stránce odborné kraj nechal v roce 2006 zpracovat Technickoekonomickou analýzu k projektu KIC, která byla jedním z prvních podkladů potřebných pro podání žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2007-2013.

Pro účely realizace záměru bylo krajem zadáno v lednu roku 2008 zpracování Studie proveditelnosti, která posuzovala dle zadání tři navrhované lokality umístění KIC (Karviná Doly Barbora, Teplárna Mariánské Hory, OZO Ostrava Kunčice) a technické varianty řešení, včetně tzv. nulové varianty, tj. ponechání současného stavu. Cílem studie bylo kromě posouzení variant řešení rovněž analýza možných rizik a především doporučení varianty vhodné k realizaci záměru KIC.

Ze závěrů studie proveditelnosti vzešla jako doporučená varianta: zařízení pro energetické využívání odpadů (ZEVO) s technologií roštového spalování, bez kombinace se zařízením na mechanicko-biologickou úpravu odpadů, s celoroční dodávkou energií do odběratelských sítí, s umístěním zařízení v lokalitě Karviná-Barbora. Kapacita zařízení je stanovena na 192 000 t/rok.

Svoz odpadu do KIC bude zajišťován moderními velkokapacitními vozy, a to prostřednictvím optimalizované sítě překládacích stanic (budou předmětem samostatných správních řízení). V systému svozu budou využity jak stávající stanice, tak budou vybudovány i nové. Jejich umístění je předpokládáno vesměs v prostorech současných skládek tak, aby byl zachován v maximální míře stávající způsob svozu odpadu. Odpad z Karviné, Havířova a okolí bude dovážen přímo.

V červnu 2010 MŽP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivů záměru KIC na životní prostředí. Toto souhlasné stanovisko obsahuje podmínky, které musí být respektovány v následujících stupních projektové dokumentace záměru.

V listopadu 2010 byla podepsána smlouva o uzavření budoucí smlouvy o dodávce a odběru tepelné energie s Dalkií ČR. Ekologický závazek vychází ze stanoviska MŽP. Dodávka tepelné energie z KIC bude kompenzovat ekvivalentní dodávku tepelné energie pro systém zásobování teplem uzlu Karviná-Havířov, přičemž množství emisí znečišťujících látek za rok, dosahované provozem KIC, musí být nižší než úbytek ročních emisí odpovídající snížení výkonu teplárny Karviná, případně Teplárny ČSA.

V roce 2011 byla podána žádost na SFŽP o poskytnutí nevratné finanční podpory k projektu KIC z fondů EU z OPŽP v rámci XV. výzvy, prioritní osy 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, oblast podpory 4.1 - Zkvalitnění nakládání s odpady. Projekt byl postaven na předpokladu spolufinancování až 40 % investičních nákladů z těchto prostředků. Česká republika nedokázala vytvořit podmínky pro podporu takového typu projektu v programovacím období 2007-2013. Deklarovaná podpora ze strany MŽP doplněná i formální výzvou pro předkládání projektů z roku 2010 nebyla ze strany Evropské Komise schválena. Chybějící peníze by musely být získány neúměrným zdražením likvidace komunálního odpadu s přímým dopadem na města a potažmo občany Moravskoslezského kraje a proto v srpnu 2012 společnost KIC Odpady a.s. na základě výše uvedeného od žádosti odstoupila.

V roce 2011 bylo rovněž vydáno územní rozhodnutí pro terénní úpravy před vlastní stavbou KIC a následně územní rozhodnutí pro stavbu, které bylo napadeno žalobou, na jejímž základě Krajský soud v roce 2014 územní rozhodnutí pro stavbu zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Další informace k projektu